Akci v ústeckém Nároďáku 2. března, kde vystoupil trumpetista experimentátor Erik Truffaz, bubeník Philippe Garcia a beatboxer Sly Johnson byla velice povedená a na to, že proběhla ve všední den se tešila hojné účasti.

Asi po pátém zvonění jsem se z předsálí přes nahlížející posluchače snažil zachytit minimalistickou koncepci jeviště, vyhlížejícího z retro stylu osmdesátých let. Sál byl rozdělen na místa k sezení po stranách a ke stání uprostřed.

Po první downtempové skladbě přizval Erik Truffaz přihlížející posluchače blíže se slovy „potřebuji cítit Vaší sílu“. Reakce na pohyb posluchačů netrvala dlouho a jamující trio předvedlo v druhé skladbě parádní mix breakových rytmů v tempu blížícím se ke dvoum stům bpm.

Erik Truffaz se svým minimalistickým pojetím nechával hodně prostoru beatboxerovi Sly Johnsonovi, který si dokázal podmanit obecenstvo svým hereckým talentem a schopností komunikovat. Doslova roztleskal obecenstvo na rytmickém základu vytvořeném v reálném čase za pomocí hlasu a sampleru, jež mu celé vystoupení asistoval.

Philippe Garcia se svým citem pro lámané beaty dokázal několikrát rozpohybovat i ty co seděli. Prácička na elektronické nadstavbě svých bubnů jen z lehka nechala přičichnout dub stepovým basslines. Většinu vystoupení hrál v rytmu down tempo.

Erik Truffaz, experimentátor a minimalista dokázal, že umí propojit harmonii a cit i do progresivní části Garciových beatů. Na druhou stranu jeho sóla plovoucí na vlnách relaxační energie spíše připomínala umělecké dílo. V dlouchých dýlejích se člověk dostává do tranzu a nechává se unášet. I takové parády E.T. předváděl.

Na závěr si obecenstvo vytleskalo přídavek, který zakončil Sly Johnson představením účinkujících. Jeho herecké výkony svědčily o tom, že se mu v Ústí vystupovalo dobře a že si atmosféru užíval nejvíce z tria účinkujících.