Chvíli trvalo než jsem si v hlavě uspořádal, co vše by mělo být zmíněno o naprosto zásadní a velmi vyhledávané kapele, která toho v oblasti nu-jazz a downtempa znamená tolik a dodnes je brána za vrchol těchto hudebních směrů. The Cinematic Orchestra je uskupení britských jazzových muzikantů otevřených novým trendům v elektronické hudbě pod vedením studiového producenta. Svůj historicky první ansámbl založil Jason Swinscoe už v roce 1990 pod názvem Crabladder a zpočátku šlo spíš o experimentování se samply v rámci hudby tvořené na počítači. Swinscoe tehdy studoval umění na univerzitě v Cardiffu. Postupem času rozesílal své tracky kamarádům a znamým jazzmanům a ti mu do nich nahrávali instrumentální party, sóla nebo prostě jen smyčky. Tímto způsobem vlastně vzniklo i debutové album Motions (1999) vydané legendárním labelem Ninja Tune. Deska čerpá z předcházejícího EP Horizon.
Kapela se stává jedním z nejvíce opečovávaných svěřenců tohoto vydavatelství. Pozitivní kritika první desky vedla k tom, že byli Cinematics vyzvání, aby zahráli živě na ceremoniálu k předávání cen pro britské režiséry. Tvorba Cinematic Orchestra je silně ovlivněna soundtracky k filmům z padesátých a šedesátých let – jejich nezaměnitelnou atmosférou a zvukem. Možná i proto byli hned po debutu požádání v roce 2001 organizátory festivalu Porto European City of Culture o zpracování nového soundtracku a jeho živou prezentaci v rámci promítání klasiky ruského němého filmu Man With A Movie Camera režiséra Dziga Vertova. Kompozice pro zmíněný film pak vyšly i jako nahrávka v roce 2003. Předcházelo ji však ještě album Every Day vydané v roce 2002 a Swinscoe mezi tím vším stihl ve svém nahrávacím studiu natočit ještě remixové LP Remixes 1998 – 2000.
U desky Every Day se ještě chvíli zastavíme. Album plné eklektické hudby na pomezí jazzu, soulu, funky, hiphopu a blues je velmi osobitým počinem, který formuje zásadní moment v kariéře Cinematic Orchestra a zaznamenává dle mého názoru nesmrtelné tracky. Soulová balada All That You Give je dlouhohrajícím opusem s vokály Fontanelly Bass, která ji věnovala svému manželovi – jazzovému velikánu Lesteru Bowiemu.V jedenáctiminutové All Things To All Men pak hostuje alternativní rapper a rezident labelu Ninja Tune Roots Manuva. Burn Out neboli Vypálení (mysli si kdo chceš co chceš a vykládej si to kdo chceš jak chceš) je desetiminutovou multidimenzionální koláži pospojovanou saxofonovými vyhrávkami a o moc kratší není ani skladba Man With A Movie Camera, která je předzvěstí soundtracku vydaného o rok později. Titulní věc Everyday je silná věc s nezaměnitelným rukopisem Swinscoeho a v tracku Flite pak Jason dává velký prostor bicím nástrojům – ty jsou totiž také jeho největší inspirací. Možná proto také hraje s kapelou jeden z nejfenomenálnějších bubeníků v UK – Luke Flowers. Deska Everyday má skvělou koncepci a příběh – jakoby ji mohl posluchač v reprodukčním řetězci číst, stránku za stránkou, slovo za slovem.
Samotná deska Man With A Movie Camera vycházi na labelu Ninja Tune až v roce 2003 a kapela na ní pokračuje v tom co měla připraveno pro live hraní při promítání filmu a zároveň ji také tak trochu optimalizuje, aby obstála i jako následovník předchozí studiové desky. Motivy alba jsou lidsky smyslné až zvířecí, hudba velmi atmosferická a silně ovlivněna nejen jazzem, ale i triphopově temným zvukem. Někomu se může zdát ta hudba až příliš studená a pomalá, ale pro druhého je naopak přesně tím, co hledá. Jak už jsem psal, některé elementy z Man With A Movie Camera byly použity na desce Everyday, některé pak až na stejnojmenném albu a mnoho z nich – doplněných o vokály a prvky elektronické hudby pak hrávala kapela v té době na koncertech. Osobně jsem měl možnost vidět Cinematic Orchestra živě před pár lety v pražském klubu Roxy a dodnes z toho koncertu žiju a čerpám inspiraci.
Od konce roku 2003 až do 2006 trávila kapela více času živým hraním než ve studiu a tak další počin vzniká až v roce 2006, když si Cinematic Orchestra vzala do svých spárů track Exit Music od indie rockové kapely Radiohead a kompletně jej předělala k obrazu svému. Remix se později objevil na desce Exit Music: Songs with Radio Heads. V roce 2007 vychází vynikající deska Ma Fleur, která byla původně vytvořena podobně jako Man With A Movie Camera za účelem soundtracku k ještě nenatočenému filmu. Možná i proto se mnozí, do té doby velmi nadšení příznivci a posluchači Cinematics, trochu ošívali a nevěděli co si s touto deskou počít. Album je postavené více na akustickém klavíru, kytaře a velmi opatrně využitých bicích, stejně jako na postupech známých převážně z klasické hudby nebo folkového písničkářství. Obsahuje opravdu minimum elektroniky a není to vůbec na škodu. Hudba na Ma Fleur je inteligentní, elegantní, uhlazená a půvabná. Ve skladbě To Build A Home se objevuje vokál kanadského muzikanta Patricka Watsona, který se Cinematics byl i kdysi na onom koncertě v Praze. Tento track byl kromě čtvrté řadové desky použit v mnoha dramatech a televizních pořadech a kapela jej propůjčila také několika nezávislým filmům. Kromě Watsona se na desce objevuje už stará známá Fontanella Bass – a to ve Familiar Ground a Prelude. V profilu zpěvačky Lou Rhodes jsem v lednu psal o její spolupráci se Cinematics Orchestra a práve na desce Ma Fleur se tahle folková písničkářka a bývalá zpěvačka projektu Lamb objevila hned ve dvou skladbách – prvně společně s Patrickem Watsonem ve čtvrté písni Music Box a pak sólo v Time And Space, která se už v roce 2002 objevila i na EP Horizon.
V letech 2008-2009 pracují Cinematics na hudbě k animovanému filmu z dílny Walta Disneyho s názvem The Crimson Wing: Mystery of the Flamingos. Soundtrack byl nahrán živě společně s londýnským metropolitním orchestrem a vyhrál cenu za filmovou hudbu na americkém filmovém festivalu Jackson Hole Wildlife. Po poslední studiové nahrávce se Cinematic Orchestra věnuje více svému projektu Motion Audio, což je dá se říci odnož Ninja Tune, která bude jako vydavatelství vydávat muziku blízkou právě profilované kapele. Prvním a zároveň velmi očekávaným počinem tohoto labelu pak bude v polovině března deska Lou Rhodes nazvaná One Good Thing. Následovat by měla dlouhohrající deska amerického písničkáře Grey Reverenda známého hlavně díky cover verzi skladby To Build A Home. Ještě v roce 2010 by měla na této značce vyjít i deska baskytaristy/kontrabasisty Phila Franceho působícího v Cinematics, kterou bude mimochodem produkovat sám Jason Swinscoe. Kapele samotné by mělo vyjít koncem března CD, resp. DJ mix nazvaný Cinematic Orchestra - Late Night Tales, které pravidelní čtenáři na tomto serveru zcela určitě zaznamenají, stejně jako recenze všech chystaných desek pod značkou Motion Audio.
AKTUÁLNÍ ČLENOVÉ KAPELY:
DŘÍVĚJŠÍ ČLENOVÉ KAPELY:
DISKOGRAFIE:
Alba:
Singly:
Tento příspěvek není možné komentovat.
17.09
Skvělá banda, skvělá hudba.. u mě je vrcholem Man with a movie camera… tohle album si dávám už leta a stále mě baví..