downtempo.cz
Jaga Jazzist
Experimentálně jazzová formace z Norska představí letos koncem ledna svou pátou desku (pěkně nám ta pětka zase zapadá do sady letošních pátých řadovek u Massive Attack, Portishead a DJ Food) s názvem One-Armed Bandit. Tímto spolkem převážně jazzových muzikantů prošlo neskutečné množství instrumentalistů a hudebníků. Jaga Jazzist nehrají v komorním kvartetu ani kvintetu, ale band čítající na deset členů na pódiu většinou vypadá jako malý orchestr. Původně neznámý projekt s celkem nevýraznou debutovou deskou Jævla Jazzist Grete Stitz se stal prominentní kapelou britského BBC brzy poté, co vydal druhou desku A Livingroom Hush. Díky posluchačům rádia BBC získala ocenění nejlepšího jazzového alba roku 2002 a vyšla na tehdy neznámém nezávislém vydavatelství Smalltown Supersound (alespoň v evropském měřítku) v norském Oslu. Tento label si někdy učitě blíže představíme, jelikož jde o průkopníky eropských nujazzových forem a nových směrů v oblasti rocku i elektroniky. Katalog umělců tohoto vydavatelství obsahuje kromě Jaga Jazzist třeba i Sonic Youth, Mental Overdrive, 120 Days, Mats Gustafsson nebo Annie. V roce 2004 dokonce otvírají i sublabel s titulem Smalltown Superjazzz, kde kromě již zmíněného Matse Gustafssona působí projekty The Thing a Free Fall. Ale vraťme se ke kapele…
Jádro této norské formace tvoří od počátku dvojice skladatelů Lars a Martin Horntvethovi. Martin zakládal Jaga Jazzist v roce 1994 společně s Ivarem Christianem Johansenem – v té době byli oba ještě teenageři (první desku točí v neuvěřitelných 14 letech). Johansen ovšem po chvíli kapelu opouští. Co se týče bratrů Horntvethových, moc se neví, že působí ještě v další prominentní kapele The National Bank, která je zejména doma v Norsku na poli pop/rock velmi úspěšná. Oproti The National Bank je však tvorba Jaga Jazzist mnohem zajímavější a invence do ní vložené jsou na transparentně jiné úrovni. Lars a Martin se inspirují jak v jazzových vodách, jejich oblíbencem je například John Coltrane, tak i v tvorbě velikánů elektronické hudby. Často se tak v médiích hovoří o inspiraci získané díky tvorbě projektů jako jsou Squarepusher, Aphex Twin, Tortoise nebo Stereolab. V produkci samotné jsou tyto vlivy velmi čitelné – často se v jejich skladbách snoubí zdánlivě nesourodá nervní elektronika s líbeznými tóny, na které jsme zvyklí třeba u big bandů hrajících jazzové standardy a orchestrální kompozice.
Jaga Jazzist
Co se týče nástrojového obsazení – Jaga Jazzist staví do jedné řady akustické instrumenty společně s mašinkama, samplerama a syntetickým zvukem. V průběhu jejich působení tak prošli kapelou ohromné zástupy norských jazzmanů. V roce 2005 tvořili sestavu Mathias Eick (multiinstrumentalista ovládající trubku, vibrafon, klávesy nebo kontrabas), Harald Frøland (kytara a efekty), Even Ormestad (basa a klávesy), Andreas Mjøs (vibrafon, kytara, bicí a elektronika), Line Horntveth (tuba, perkuse), Andreas Schei (klávesy), Ketil Einarsen (flétna, dechový kontroler, perkuse a klávesy), Lars Wabø (trombón a perkuse) a kromě Lineho i dva již výše zmínění bratři Horntvethové – Martin (bicí nástroje, automatický bubeník) a Lars (tenor saxofon, bass klarinet, kytary a klávesy). Bratři jsou tedy nakonec tři a řadí se tak mezi další úspěšné projekty s původem v hudebních rodinách. Z obsazení bandu lze usuzovat, že kapelu v té době tvořili především absolventi hudebních škol či konzervatoří a dodnes tomu ani není jinak. Nicméně oproti jiným projektům založeným na vystudovaných muzikantech je tvorba Jaga Jazzist mnohem invenčnější a netrpí problémem studované akademické tvorby. Ba co víc, má tendence nekompromisně bořit konvenční a zažité postupy v kompozici, studiové práci i koncertování. Abych nevynechal ani dočasné členy, kteří s kapelou v minulosti hráli a často ji třeba i po jednom roce opustili, pokusím se je vyjmenovat alespoň rámcově na konci profilu v přehledném seznamu.
Jaga Jazzist je považováni za průkopníky nujazzu ve Skandinávii. A co že je to vlastně ten NuJazz? V obecné rovině jde o kombinaci klasického přistupu k jazzovým harmoniím a improvizaci v kombinaci s elektronikou a prvky funky, soulu a taneční hudby. Lze ho tedy přiblížit například ke grunge a crossoveru ve vztahu k rockové hudbě. Nujazz jako takový je značně rozpolcený termín, se kterým se často setkáte pod nálepkou NuJazz, nü-jazz, e-jazz, electro-jazz, electronic jazz, jazztronica, jazz house, phusion nebo future jazz. Všechny tyto termíny však zastřešují vesměs identickou hudební škatulku označující oblast moderního a postmoderního jazzu. Desky The Stix a What We Must od Jaga Jazzist mapují vývoj těchto směrů v jedné z jejich podob. A ikdyž těchto podob je vždy vícero, v jádru jde vždy minimálně o podobný zvuk, přístup a stejnou hudební filosofii.
Termín vydání pátého řadového alba One-Armed Bandit na značce Ninja Tune je pro evropský trh nastaven na 25. ledna a pro USA pak 23. února. Recenze této desky se koncem ledna dočkáte i na tomto serveru – do té doby si můžete vychutnat alespoň jeden track, který na tomto albu bude. Jde o skladbu Toccata, vzdušnou kompozici plnou klavírních rozkladů akordů, timpánů, orchestrálních postupů blízkých mnoha klasickým filmovým soundtrackům doplněnou o svižný rytmus konstruovaný z překotných breaků. Píseň uvolnili Jaga Jazzist nedávno na webu Ninja Tune zdarma ke stažení – downtempo.cz vám přeje příjemný a ničím nerušený poslech.
DISKOGRAFIE:
Alba :
EP :
ČLENOVÉ KAPELY :
Tento příspěvek není možné komentovat.
RSS - články