Netrvalo to dlouho a rodák z newyorkského Downtown Manhattanu si po předchozích deskách Music By Cavelight (2004), Downtown Science (2005) vydaných na značce Ninja Tune a Uncle Tony’s Coloring Book (2007) lisovaných vlastním nákladem vystřihnul další husarský kousek v podobě desky prezentované opět pod záštitou legendárního labelu Ninja Tune. Deska s názvem The Music Scene (2009) je tak trochu hiphopová, ačkoliv tam rap neuslyšíte. Nechybí jí punc ninjovského jazzu, ačkoliv jazz to také není. Povšechné označení downtempo bude asi pro hudbu Anthonyho Simona nejpříznačnější – on sám také tuto škatulku uvádí na svém myspace.
Tony coby americký hiphopový producent spolupracoval s takovými MCs jako jsou Aesop Rock, Murs, Cage nebo Mike Ladd. Nejsou to sice přímo prvoligová esa, ale mezi znalci kvalitního hiphopu se najdou určitě tací, kteří chovají tyto oblíbence na pomyslných příčkách svého osobního žebříčku nejvyšších. Na desce jsou znát léta strávená kompozicí beatů a podkresů pro rapery. Většina skladeb je postavena na striktním houpavém groove a klasických MPC postupech. Kdo má rád koření abstraktního hiphopu, bude mu chutnat. Poněkud méně záživné už jsou harmonie a vykonstruovaná aranžmá jednotlivých tracků. Nicméně doménou této hudby nejsou náročné muzikální onanie, nýbrž relaxace u kulisoidní přístupné tvorby s urbanistickým podtextem, která není na druhou stranu jakkoliv ovlivněna špínou aktuálních trendů v podobné, leč komerčně úspěšnější tvorbě. Kromě 4/4 beatů se tak dočkáte i 3/4 až téměř valčíkového groove v podání experimentátora se samplery a mašinkami typu MPC.
Desku spojuje klid, rámcově daný výběrem samplů akustických nástrojů a všemožných pouličních a vůkolních zvuků. LP tak působí velmi koncepčně a spojitě. Specifická nálada a atmosféra nastolená hned v prvním tracku It´s Raining Clouds trvá vlastně až do dvanáctky. Tony si zcela určitě rád hraje už od útlého dětství, které – alespoň jak on sám všude proklamuje – strávil na newyorském předměstí. Dokáže spojit mnoho elementů v pospolitou a smysluplnou koláž, která má ve svém nitru kus kumštu i drobet inovace. Hledáte-li kulisu pro programování nebo psaní seminárky, Blockhead je ideálním kandidátem pro váš player. Nevyžaduje příliš mnoho hlubokého zamyšlení a přesto nenudí a neurazí – tedy alespoň na prvních pár poslechů.
Posouzení zda se nová deska vyrovná – dle mého názoru zajímavějšímu – LP pojmenovanému Music By Cavelight už ponechám na vás. Každopádně tuhle starší desku mohu vřele doporučit. Na onom instrumentálním LP hostoval za gramofony Omega One (obstarával scratche a samply), na kytaru a basu Damian Paris z The Giraffes a na housle Baby Dayliner. Deska vyšla původně pod záštitou nezávislé značky Mush Records, pro kterou Tony už dříve produkoval desku plnou breakbeatů určenou výhradně pro DJs. Deska Music By Cavelight se dočkala mnoha reedicí a znovuvydání – troufám si říct, že takovou slávu už aktuální deska projekt Blockhead nepřinese. Ale možná se mýlím…
Tento příspěvek není možné komentovat.