Bonobo – Black Sands

Zařazeno v Recenze 5 komentářů
INTERPRET: Bonobo
DESKA: Black Sands
VYDAVATELSTVÍ: Ninja Tune
SKLADBY: Prelude, Kiara, Kong, Eyesdown, El Toro, We Could Forever, 1009, All In Forms, The Keeper, Stay The Same, Animals, Black Sands
HODNOCENÍ: 10/10
Bonobo - Black Sands

Bonobo - Black Sands

Po čtyřech letech se triphopový producent a hudebník Bonobo vrací na hudební scénu s novou deskou. Jistě byla plná očekávání ať už ze strany fanoušků či kritiky. A jakou porci nám Bonobo pro tento rok připravil se můžete dočíst v následující recenzi:

Black Sands působí sebejistě a vyrovnaně. Koncepčně je postavena tak, že dá se řící nemá slabé chvilky, nenudí, průhledně si plyne a baví. Skladby jsou promáklé – aranžemi, výběrem samplů i zvukem. Před lety byl Bonobo chlapík se samplerem a basou, časem se ale osazení rozrostlo v celou kapelu. Zde se ukázalo, že tudy vede správná cesta hudebníkova. Přítomnost „živých“ muzikantů neskutečně obohatila a zpestřila autorovu hudební produkci a dodala jménu Bonobo nový rozměr.

Po zvukové stránce je deska velmi příjemná. Nový Bonobo má měkký a propracovaný sound, pevné čitelné basy  a příjemný výraz. Není to agresivní, ani dravé (v poslední době mi příjde, že právě ona dravost a „nařvanost“ je zbytečným kazem současných nahrávek ). Na desce je hezky čitelné, kde je použitý sampl a kde jsou party nahrané živě – dokupy to vše funguje skvěle. V hudební oblasti, dnešního Triphopu a Downtempa, se může Black Sands jevit jako perfektní deska po všech směrech.

Ze začátku vás příjemně naladí úvodní předehra. Konejšívé smyčce a piánko, jemně a plynule přechází v druhou skladbu, kde je již klasický silný beat a sametové basy. Evokuje ve mě průlet nad lesnatou krajinou, přesně takovou jaká je na přebalu desky. Vše jemně doplněno vokálními samply a promáklými aranžemi.

Následuje Kong, opět jsem překvapen jak pěkně tato skladba funguje. Celkově je Black Sands oproti předchozím albům více propracovaná, zejména zvuk se hodně zlepšil. Tato skladba je bezpochyby jedním z vrcholných míst desky a reprezentuje Bonobův styl v té nejlepší formě. Eyes Down s hostující Andreya Triana se nese v melancholických náladách a jemných  plochách.

El Toro: opět velmi působivé houslové party, i ve spojení s ostatními orcherstrálními nástroji. Velmi pěkně provedené breaky a drobné perkuse dodávají skladbě jakousi dřevní atmosféru. Skoro se posluchači místy až naskýtá prostor pro myšlenku, že by Black Sands mohla fungovat i jako povedený soundtrack.

We Could Forever: Svižná záležitost. Moc se mi líbí, jak si autor všemožně upravuje klasické nástroje a přetváří je ve svou vlastní zvukovou paletu. Příjemná je také minimalizace použitých elektronických zvuků různých syntezátorů, větší důraz je kladen na akustické instrumenty a samply rozpraskaných desek minulého století.

1009 se nese v podobném duchu. Pokud autorovi nemohu něco upřít, tak je to rozhodně charakteristický zvuk, který se dnes v přehršli kopií a napodobenin rozhodně neztratí.

Osmá skladba je opět pěknou směsicí jemných vokálních ploch a tremolových vibrací, skvěle se prolínajících v plochách vrstvených samplů a navíc doplněných jazzovou kytarou. Možná se vám bude zdát, že skladby mají velmi podobnou náladu a občas se svojí náladou a atmosférou ztotožňují. Myslím, že to však bylo cílem a také to drží koncepci celé desky v celistvém útvaru.

Singl jenž vydání desky předcházel a v němž jste mohli slyšet skladbu Keeper, ke ktreré je připraven i velmi povedený videoklip, mne zaujal hned napoprvé. V této skladbě se totiž podařilo skloubit relativně silnou a dobře zapomatovatelnou melodii s Bonobovým rukopisem a zároveň i vokálním výrazem Andreya Triane. A to vše, dokonce i pro muzikálně nadané posluchače, ve velmi rozumné „rádiové“ podobě. Na Black Sands je tato skladba v originální (tedy nezkrácené) verzi. Zcela určitě jde o track, který nejvíc zaujme už na první poslech a reprezentuje skvěle tzv. „gaučovou muziku“.

Stay The Same je opět okořeněná vokálem výše zmiňované zpěvačky. Zasněná atmosféra, jemně vybrnkavaná melodie a klasický špinavý Bonobův beat se zde snoubí s trubkou, saxofonem a kdo ví čím ještě. Paleta zvuků je opravdu pestrá a poklidnou atmosférou doslova ukolébává.

Jedenáctou skladbu otevírá klarinet a velmi pěkně udělaná rytmická část. Tahle píseň není nijak výrazná a trochu se odchyluje od předchozích relativně rovných klubových rytmů.  Více se blíží oněm zmiňovaným filmovým melodiím, je z ní cítit hudební vyspělost a zkušenost autora. Jedenáctka má nádech klasických jazzových motivů, povedené.

Poslední skladba deskym stejnojmená věc Black Sands, je opravdu majstrštych. Rázem na vás dýchne italský temperament spolu s pomalým flamencovým rytmem. Zde se muzikanti projeví nejvíce a instrumentálně jde bezpochyby o nejlepší moment desky.

Deska končí a já nemohu takřka nic vytknout, jen chválit. Po delším zvážení dávám plný počet – tedy 10 z 10ti a těším se na další počiny a zároveň doufám, že se zase někdy Bonobo se svou kapelou vrátí do Čech.

Napsal dne 6. května 2010 Počet komentářů: 5
Téma : , , , , Vytisknout

Sdílet na sociální síti

Sdílet obsah na Facebook Sdílet obsah na MySpace Poslat článek na Twitter Sdílet obsah na Líbím se ti

5 komentářů

Komentáře
Autor Kvě 6, 2010
17.50

Musím dát Honzovi za pravdu. Tahle deska je fakt něco skvostnýho a nehorázně dalekýho. Jak z pohledu nezasvěcenýho posluchače s oblibou ve vyklidněných tempech, tak pro muzikanty. BONOBO RULEZ!

Kvě 7, 2010
8.58
#2 PecaN :

Black Sands je pro mě zatím jasným favoritem na album roku, Bonobo zraje desku od desky jak víno, album je neuvěřitelně melodické a příjemné, jen těžko hledám slova jak to popsat. Osobně bych těch 10 dal, příjde mi to opravdu geniální deska. Apropó, 7. 6. bude Bonobo v Praze! A nadšeně křičím stejně jako pan Puffler: BONOBO RULEZ!

Kvě 7, 2010
12.35
#3 Jan Hnátek :

Souhlasím s tím, že se tato deska opravdu může právem hlásit o album roku. (Prozatím) Hodnocení 10ti bodů jsem původně chtěl skutečně dát, avšak po zvážení jsem na Black Sands nanašel tu správnou třešničku geniality, která by mi dovolila dát plný počet s čistým svědomím.

Autor Kvě 7, 2010
20.33

Okey, po domluvě změněno na plný počet – 10 z 10 🙂 Myslim, že tahle deska si to fakt právem zaslouží.

Čvn 1, 2010
16.43
#5 mladej Olda :

O Bonobo jsem se dozvěděl z Live! mag. kde byla recenze posledního alba Black Sands. Jakmile jsem došel domů pustil jsem si některé tracky na webech a hned mě to chytlo! Zase nová věc co se dá poslouchat a není tak medializovaná. Určitě zůstanu jeho tvorby.

Tento příspěvek není možné komentovat.

Předchozí článek
«
Následující článek
»