Nas & Damian Marley – Distant Relatives

Zařazeno v Recenze 0 komentářů
INTERPRET: Nas & Damian Marley
DESKA: Distant Relatives
VYDAVATELSTVÍ: Def Jam (Universal Music)
SKLADBY: As We Enter, Tribes at War, Strong Will Continue, Leaders, Friends, Count Your Blessings, Dispear, Land of Promise, In His Own Words, Nah Mean, Patience, My Generation, Africa Must Wake Up
HODNOCENÍ: 7/10
Nas and Damian Marley - Distant Relatives

Nas and Damian Marley - Distant Relatives

Dnes bych rád představil kritiky dlouho očekávanou desku Distant Relatives. Jde o společný projekt dvou uznávaných borců ve dvou sobě velmi blízkých hudebních směrech. Reggae reprezent Damian „Jr. Gong“ Marley a hiphopový guru Nas spojili své síly a hudební invence se společnými kořeny v Africe a na desce Distant Relatives tyto dva směry přirozeně propojují a oslavují kontinent, ze kterého vlastně vše vzešlo. Nebýt Afriky a specifického černoškého feelingu i hudebního vkusu, nebylo by tu téměř nic – chyběl by nám funk, soul, dub, reggae, hiphop i jazz – a to není vskutku málo. Samé vlivy a prvky, ze kterých čerpá evropská i americká generace studiových producentů a muzikantů na vlnách triphopu, dubstepu, ale i chilloutové a downtempové hudby. Pojďme se tedy na tu oslavu Afriky pod záštitou dvou velkých jmen podívat.

Osobně sleduju velmi rád tvorbu syna velkého Boba Marleyho, jež zdědil po otci tak charismatický výraz a chraplavý hlas, že jde z toho v některých jeho skladbách až mráz po zádech. Damiánovu pecku Welcome To Jamrock z jeho sólové desky jsem slyšel snad stokrát a nikdy mě ten náboj a zvířecí projev syna slavného otce nepřestal bavit. Za muzikou klanu Marley bylo vždy velké srdce, poctivá práce a přesvědčivý projev – ne jinak je tomu u Damiána. Dokáže diktovat tak, že se i mnohým prvoligovým raperům stahují půlky a přitom lze v jeho projevu číst citlivou, vyrovnanou a přirozenou osobnost. Je zásadovitý a hájí zájmy černošské komunity stejně dobře jako jeho rastafariánský otec, to poselství je cítit v každém jeho slově. Výborná flow, exkluzivní hlasové (in)dispozice a skvělé vibrace s kořeny na starém kontinentu … to je Damian Marley.

Nas je fejmový americký raper, kterého myslím netřeba dlouze představovat. Proslavil se spoustou klasických hiphopových desek, videoklipů a singlů, které rotují dodnes v komerčních i nekomerčních rádiích a televizích. Jedno z velkých jmen hiphopové komunity, které umí přitáhnout kupní sílu a be větší námahy budovat respekt širokodaleko. Spolupráce těchto dvou ikon populární hudby svědčí o mnohém – o soudržnosti černochů, o jejich úctě ke kořenům v africkém kontinentu, o podobném hudebním vkusu a vztahu k identickým hodnotám. Oba dva se na skladbách desky Distant Relatives výborně doplňují a každý z nich dává jednotlivým trackům přesně to, co potřebují. Odkazů pro další generace posluchačů spočívajících v kolaboraci afrických a amerických muzikantů už bylo několik, ale nikdy nešlo o plnohodnotnou spolupráci na dlouhohrající desce, o následující turné, o společné koncerty a silné promo.



Ačkoliv patřím ve vztahu k aktuální hudební tvorbě černé komunity mezi mnoho dalších kritiků a skeptiků, tuhle desku jsem si nenechal ujít. Instrumentálně jde sice z velké části o moderní nablýskanou studiovou produkci plnou MPC fičurek á la DJ Wich (nic proti tomu klukovi a jeho produkci) , crunk beatů a amerikou hýbajících tleskaček, ale na straně druhé čeká každého, kdo se alespoň trochu povznese nad klišovitý hudební podklad, hodně silný zážitek v podobě rapu a rastafariánského deklamování obou zůčastněných interpretů. Jejich pojetí hudby s vlivy funky, soulu, rnb a moderního hiphopu jim budeme těžko upírat. Hudba se vyvíjí, ta černá stejně jako ta bílá, stále je to hudba – globální jazyk, univerzální výrazový prostředek, kterému rozumíme všichni bez rozdílu. Černí, bílí, žlutí, mladí stejně jako staří…

Pro mě je Distant Relatives hodně silná deska plná upřímného poselství zabaleného v komerčně přístupné hudbě, která je však i přesto poslouchatelná a díky vokálním výkonům Damiana Marleyho a Nase vlastně i v mnohém inspirativní. Houpavé rytmy, groovy vibrace, perkusivní vyhrávky, jazzy melodie, funkující (chcete-li fungující) baskytarové figury a spousty dalších elementů, které by dnešní hudbě tak moc chyběly. Portál downtempo.cz podporuje černou komunitu, černou muziku, oslavuje africké hudební kořeny a děkuje černošským muzikantům za jejich nenahraditelný hudební projev, za jejich groovy feeling v houpavém rytmu, za jejich specifický přístup k hudbě jako takové. Naopak se celá redakce striktně staví proti jakékoliv formě rasové diskriminace a snižování hodnot, které nám komunita černých muzikantů zanechala a dává dodnes. Pokud chcete cokoliv k černé muzice říct, vyjádřit svůj názor, zanechte prosím odkaz v komentáři pod recenzí.

Napsal Stanislav Puffler dne 18. Květen 2010 Počet komentářů: 0
Téma : dub , hiphop Vytisknout

Sdílet na sociální síti

Sdílet obsah na Facebook Sdílet obsah na MySpace Poslat článek na Twitter Sdílet obsah na Líbím se ti

0 komentářů

Tento příspěvek není možné komentovat.

Předchozí článek
«
Následující článek
»