V řijnu loňského roku vyšla holandské kapele s příšerně dlouhým názvem The Kilimanjaro Darkjazz Ensemble deska Here Be Dragons. Od té doby natočili sice ještě jeden novější vinyl nazvaný S/T, nicméně ten ještě oficiálně nevyšel – stejně jako deska Succubus vedlejšího projektu s podobně šíleným názvem The Mount Fuji Doomjazz Corporation, pod jehož hlavičkou se skrývá trochu jiná tvář kapely s mnoha hostujícími muzikanty. My si však představíme právě desku Here Be Dragons. Ta vyšla kromě dvou dvanáctipalců a mp3 releasu i na klasickém CD díky aktivitám vydavatelství a organizace podporující nezávislou hudební tvorbu Ad Noiseam.
TKDE si pro své druhé album v řadě vybrali trochu neprozkoumané oblasti. Odhalují novou a čím dál tím dokonalejší symbiózu analogově zateplené elektroniky s temným, leč sytým a čistým zvukem akustických nástrojů. Album by se dalo charakterizovat adjektivy jako jsou intimní, vyklidněné či místy i znepokojující až rušivé. Jde o pestrou a velmi osobní muziku se srozumitelným rukopisem, který je dobře čitelný a zajišťuje i spojitost jednotlivých tracků v koncepci celé desky. Fascinující kombinace moderních zvuků s těmi tradičními je doménou The Kilimanjaro Darkjazz Ensemble. Členové kapely, kterou lákají výzvy a nové možnosti v hudbě mnohem víc než lety prověřené konstrukce typu sloka refrén, jsou vlastně těmi pomyslnými draky hledajícími kořist v neprobádaných teritoriích.
Desku začali TKDE točit už v roce 2006, těsně po vydání debutového alba a během těch let vznikla dle mého názoru zatím silně nedoceněná deska. Stejně tak je u nás nedoceněná samotná kapela, kterou zná v místních končinách jen málokterý fajnšmekr. Sedmičlený band, který vznikl v roce 200 na půdě umělecké školy v Utrechtu, do této desky vložil veškeré své chutě, vlivy a hudební přání. Některé tracky se objevily v jiných verzích už na Mutations EP, ovšem až Here By Dragons je tím chybějícím kusem neprozkoumané mapy. Organická část hudby se pojí přirozeně s tou „mechanickou“. Spojení klasických nástrojů jako jsou kytara, kontrabas, bicí, ale také třeba flétna, trombón nebo klavír s aktuálně moderním elektronickým přístupem ke kompozici tvoří z TKDE projekt blízký produkci třeba Cinematic Orchestra. Kapelu dokonce založili Jason Köhnen a Gideon Kiers s tím, že budou tvořit hudbu k již existujícím němým filmům. Zvuk kapely zpěstřuje výborná vokalistka Charlotte Cegarra, která má podobný témbr hlasu a výraz jako Beth Gibbons z Portishead.
Charlotte zpívá velmi pěkně v třetí písni alba nazvané Embers. Kompozice postavená na jazzově zahraném triphopovém groove bubeníka Kierse, fender piánu, trombónových vyhrávkách a ambientní kytaře má své kouzlo. Osobně si takhle nějak představuji moderní ztvárnění triphopu – s muzikantským nadhledem a návratem k hodnotám, na kterých je hudba postavena obecně. Oproti debutové desce a EP Mutations je na Here Be Dragons mnohem více prostoru pro akustické nástroje, prostoru pro vyjádření jednotlivých instrumentalistů i pro Charlottu. Citlivý přistup každého hráče ke svému nástroji je znát v každé skladbě. Köhnen ovládá svůj nástroj dokonale, umí vystihnout okamžik kdy ubrat a kdy naopak drtit struny jak o život. Ve skladbě Samhain Labs pojmenované po nahrávacím studiu kapely se parádně prolíná kontrabasový part s elektronickým syntetizérem.
Máte-li chuť poslechnout si nějaké ukázky, můžete tak učinit na myspace kapely, na oficiálních stránkách nebo přímo u vydavatele. Já soboně neváhám a objednávám rovnou originální CD, takovou muziku je potřeba podpořit. Here Be Dragons je exkluzivním krmením pro náročné a rozmlsané posluchače, zejména pak pro ty, kteří hledají nové formy přístupu k jazzu a elektronice. Deska si vyžádala velké množství času stráveného ve studiu, mnoho péče a perfekcionismu a výsledkem toho všeho je plně funkční futurismus akustické hudby jen v tom pozitivním slova smyslu.
Tento příspěvek není možné komentovat.