24. února bylo v Paláci Akropolis možné shlédnout a vyslechnout projekt Gold Panda v rámci projektu Euro Connections, jehož prostřednictví se k nám dostávají opravdové hudební lahůdky. Chutí po novátorských beatech neubývá, myšlenka nezúčastnění se rašila na zádech studený pot a tak jsem nemohl jinak, než vyrazit s neutuchajícím entusiasmem z nadcházejícho večera.
Začátek v 19:30 není zrovna mejdanovitý, ale kdo chce, tak se přizpůsobí. S menším zpožděním, ale přece jsem stihl i suportující duo s pseudonymy DJ Menšík a Iva 8bittová. Skryti pod mimozemskou maskou, dostáli svých slibů a selektovali zběsilý futuristický elektroclash . Těžko říct, jestli to byl SBTRKT, nebo třeba Zomby, kdo jim byl předlohou, každopádně současný trend anonymních DJ´s se už zdá se dostává i do našich končin.
Akropole vcelku full a napravoboku nenápadná cedule, prezentující jednoho z hlavních mediálních partnerů – žádné blikající boardy ani neonové poutače se nekonají, tady to není potřeba, každý ví, na co přišel. Hodiny pokročily a nastává chvíle střídání stráží – v našem případě výměna jablečných notebooků. Po vzájemném pozdravení se následují vteřiny technické menopauzy a za chvíli se rozjíždí intro. Pomalu, s citem pro gradaci, přidává dalších samplů a s urputným výrazem do zářícího Apple macbooku se ozývají první beaty. Stačilo pár minut a už se rozeznívá úvodní zvonkohra ze skladby Same Dream China. Publikum registruje první známější věc a opětuje kvílivým aplausem. Do té doby vcelku stoická audience – dostává se do lehkého varu a GP si dopřává větší uvolněnosti. Mimochode, tohle není žádná sranda, stát na podiu, bez jakéhokoliv supportu, pouze já a můj Mac. Nezbývá než mačkat čudlíky a občas se shýbnout pod stůl a zápasit s nefungující mašinkou – menší problémy s technikou nevyřešilo ani Pandovo groteskní přemlouvání, ale to je holt daň analogových pouštěčů.
Většina věcí zazněla v podobě, ve které byla vydána, ale došlo i na nějaké aranže a loopovaní s nenápadným přechodem do dalšího tracku. Hitovky jako Snow & Taxis a Quitters Ragga zakončil zvoláním do publika a to samozřejmě zapříčinilo milou a pozitivní interakci, která doposud jakoby lehce vázla. Emotivní pasáže střídaly občasné rozsypanější beaty, symfonické ruchy tepaly do nepříliš výkonného aparátu. Chápu, paní od vedle chce mít klid na seriál, ale pořád to byla taneční hudba, na kterou lze bez větších potíží tančit. To je asi největší plus jeho produkce, do současné elektronické scény vrací hravost a to je myslím v záplavě nynějších ketaminových dubů, vcelku příjemné zpestření.
Tolik ke koncertu Gold Panda v Akropli. A kdyby jste to náhodou neveděli, tak 18.3 přijíždí do Prahy Teebs se svou audiovizuální parádou! Naviděnou.
Já bych to tipoval na hrozně zpomalený až nepohyblivý dub
ale vědět to bude líp asi jen Martin, kterej to psal…
No zkrátka reflexe na současný boom dubstepových rytmů/které mám mj.velmi rád/ pro příště budu přikládat vysvětlivky:D
Tento příspěvek není možné komentovat.
11.19
„..v záplavě nynějších ketaminových dubů..?“ nechapu, co autor mysli, konkretne?