DJ Mark Farina

Není jen DJ nebo producent, Mark Farina je inovátorem hudebních žánrů a směrů. Jeho směs downtempa, hiphopu a jazzem inspirované hudby je natolik originální, že pro ni potřeboval zcela nový – nezaměnitelný – název. Mushroom Jazz, jako svérázná forma nebo alternativa k Acid Jazzu nebo chcete-li Nu Jazzu, je přesně tím, co Farina ve své muzice předvádí už od doby zrodu houbičkového jazzu. Úspěch jeho hudební produkce a DJ setů pramení z legendárních šesti mushroom jazz kompilací, stejně jako z jeho kolaborace s mnoha výzmanými a respektovanými hudebními umělci. Není tomu tak dávno, co spatřila světlo světa sedmá kompilace Mushroom Jazz.

Mark Farina poskytl ze své domoviny v San Franciscu po telefonu exkluzivní interview magazínu Club Planet. Řeč byla o jeho nové desce, o tom proč jsou některá americká města tolerantnější k downtempo hudbě a o velkých plánech pro blízkou budoucnost. Downtempo.cz zprostředkovalo překlad rozhovoru do naší mateřštiny…

Samotný hudební žánr “mushroom jazz” kombinuje tolik rozdílné směry v jeden jediný. Můžeš jmenovat alespoň některé vlivy?

Nejvíc mě ovlivňuje přímo downtempo a začátek hiphopu v New Yorku devadesátých let – cokoliv De La Soul počínaje a A Tribe Called Quest konče. Hip-hop obecně byl pro downtempo podle mě tím nejzásadnějším elementem, ale stejně tak v té době i acidjazz z UK. Stačí si vzpomenout na vydavatelství jako je Talking Loud a ty kvanta anglického triphopu.

Ovlivňuje tě i přímo jazzová hudba?

Ano, vyrůstal jsem jako nadšenec jazzu. V době, kdy jsem navštěvoval gymnázium a vysokou školu jsem hrál na trubku v kapele i orchestru – mám za sebou klasické hudební vzdělání. Kombinaci jazzových prvků a vlivů s hiphopovým beatem prostě miluju.

Pokud umělec jde touto cestou, musí se zákonitě bát, že pro jeho muziku nebudou existovat posluchači. Měl jsi z takových věcí strach, když jsi začal experimentovat s houbičkovým jazzem nebo jsi už tehdy věděl, že se najde dost lidí, které taková forma moderní hudby bude zajímat?

Kdepak, nebyl jsem si moc jistý, zejména v době kdy jsem začal takové věci hrát v Chicagu, které není downtempo hudbě příliš nakloněno. V té době bylo Chicago více o house music, nebyla tam ani příliš velká hiphopová scéna. V pozdních osmdesátých letech a začátkem devadesátek se hrál ve všech městských rádiích pro mladé téměř výlučně house. Já jsem prostě měl rád jinou muziku a chtěl jsem, aby se hrála. Navštěvoval jsem mimo jiné i kluby v New Yorku a tam to fungovalo tak, že hlavní stage jel house a okolo v chillout roomech a vedlejších místnostech byl slyšet hiphop nebo reggae. To odlišovalo alespoň trochu New York od Chicaga, kde bylo slyšet downtempo maximálně z chilloutové kazety na afterparty. Tehdy probíhal mezi house a techno mainstreamem a těmi minoritními žánry takový menší boj. Amerika žila dlouho z masivní taneční komunity.

To je zajímavé. Člověk by nikdy neřekl, že každé město preferuje jiná tempa a hudební směry.

Je to tak. Ruzné tracky se mohou lišit jen trochu v rychlosti a BPM – někde to prostě mají rádi rychlejší a někde zase zpomalené. Je to velmi zajímavé.

Jazz si v rámci moderní doby vysloužil nálepku sedavé muziky pro zkušené a náročné posluchače. Komponuješ tvoje tracky pro někoho kdo sedí, ví co poslouchá a analyzuje to? Nebo je ti bližší přirozený přístup ke kompozici ve smyslu „užít si to“?

Od obou přístupů něco. Lidem se ta hudba může líbit při uklízení domu, práci na počítači, hlídání dětí nebo cestovaní v autě. Snažím se dělat muziku tak, aby si v ní každý našel to své – nic nevnucuju, nejde o prvoplánové kompozice.

Velmi se mi líbí samply ze starého filmu, které se objevují na Mushroom Jazz 7. Kde si k nim přišel?

Hledal jsem a našel. Mám mnoho gramofonových desek a taky jsem našel nějaké audio soubory, když jsem hledal filmy o houbách. Snažím se držet tu tzv. houbičkovou scénu právě výběrem samplů. Některé zvuky jsou převzaté z nepříliš kvalitních dokumentárních filmů, ale mě se líbí – má to takovou svojí nedokonalou duši. Sbírám hodně samply mluveného slova. Mám moc rád kombinaci mluveného slova s instrumentální hudbou – slovo tomu všemu dává trochu jiný rozměr.

Skladba posledního dílu kompilací Mushroom Jazz s pořadovým číslem 7 je koncipována jako příběh. Začínáš explozí, pak se děje cosi uprostřed a vše končí vyvrcholením a závěrem. Byl to záměr?

Už učitelé na základní škole nás učili, že bychom měli vyprávět příběh. Vzhledem k tomu, že mé kořeny jsou v mixtapech, citím se v takových formách a náladách dobře. Víš jak, začnu intrem, pak něco vystavím, piluju to, vracím se k tomu i víc zpátky, abych s tím pak skončil. Jsem rád, že to je na desce poznat a že to funguje!

Jak bude vypadat živá podoba sedmičky Mushroom Jazzu? Vím, že se chystáš na turné. Budeš hrát věci z kompilace nebo je živé hrání úplně jinde?

Je to hodně jiné. Naživo je to prostě jinak, ačkoliv je to stále mushroom jazz. Jsou tam víc chilloutové vibrace, tempo se nemění. Rád hraju delší sety a neřeším moc jak je zahrát pokaždé stejně – vždycky jsou tam trochu rozdíly a drobný nuance. Nejsem ten prototyp předprogramovaného party DJ.

Zajímalo by mě jak to funguje, když spolupracuješ s jinými muzikanty. Přijdou oni sami za tebou nebo chodíš ty za nimi? Když s nimi pracuješ na nové skladbě, řešíš kompromisy nebo prostě přijdou a zahrajou co mají? Jak s tím materiálem pak dál pracuješ?

Přijde na to. Některý vokalisti nebydlí v Bay Area a ti mi prostě pošlou svůj zpěv sólo bez nástrojů a s tím pak pracuju.  Pokud se známe, přijdou ke mě do studiu a je to pak víc osobní, kontaktní spolupráce – rozhodně jim nechávám volnost. Někdy to je víc o samplování a práci se záznamem a někdy zase o přátelské spolupráci přímo ve studiu – v takovém případě pak přináší do muziky každý svůj kus nebo element.

A konečně, musím se zeptat, můžeme se těšit na pokračování Mushroom Jazz 8? Nebo plánuješ něco úplně jiného než to, na čem jsi dělal doposud?

Doufám, že udělám i Mushroom Jazz 8. Přemýšlel jsem o remixování houbičkových jazzů spolu s hostujícíma DJs. Brzy, někdy začátkem roku 2011, budu spouštět Mushroom Recordings jako autonomní downtempo label. Budu se snažit držet značku u downtempa, možná trochu hiphopu.  Rád se věnuju týhle muzice, baví mě to … na detailech a všech těch věcech kolem vydavatelství se ještě pracuje.

To zní slibně. Už máš pro ten label nějaké umělce?

Jistě, mnoho z nich se ukázalo už na Mushroom Jazz 7. Je hodně lidí, kteří tvoří kvalitní downtempo a dodnes neexistuje seriózní label, který by všechnu tu skvělou muziku vydával. Já chci jít právě cestou striktního downtempa.

Převzato z webu http://www.djmarkfarina.net